"Zřícenina Festós se rozprostírá na hřbetu pahorku v líbezné krajině Messará. Palác zaujímá na základě své velikosti a svého významu zasloužené druhé místo mezi minojskými paláci hned po paláci Knossos." Tolik z průvodce po Krétě od Baedeckera.
Na minojský palác Festos jsme s Radkem byli velice zvědaví a mohu říct, že skutečnost velice předčila naše (nebo aspoň mé) očekávání. Festos mě naprosto uchvátil. Narozdíl od světoznámého Knossosu, který musí nutně vidět snad každý turista na Krétě, a tudíž se tam člověk k památkám prodírá neskutečnými davy, je Festos sice menší, ale zato mnohem pohodovější. Navíc tam dojem neruší žádné betonové dostavby, o jaké se v Knossosu pokoušel archeolog Arthur Evans. I bez Evansovy fantazie se přede mnou při procházení vykopávkami čtyři tisíce let starého festoského paláce doslova odkrývaly obrazy překrásné minojské civilizace. Ale hezky od začátku...
Už cestou jsme z motorky viděli různé prastaré domečky, které bych odhadem řadila tak do doby, kdy se narodil Kristus (aspoň to tvrdí naučné texty...) - a tyto stavby jsou využívány dodnes! Neskutečné. Na našem Rudém Ďáblovi jsme tedy vystoupali na vrchol kopce...
...až ke vstupu do paláce. Jak už bylo řečeno, palác obklopuje úrodná krajina Messará v pozadí s nejvyšším krétským pohořím Ídi stoupajícím k nebi do výšky téměř 2,5 tisíce metrů. Z paláce je také možné dohlédnout až na modromodré Lybijské moře.
Palác založil bájný minojský král Minos. Takzvaný Starý palác se datuje do období 1900 let před naším letopočtem. V té době prý byl přinejmenším stejně významný, jako Knossos. Sídliště uprostřed krajiny Messará však bylo osídleno už od neolitu, přičemž nejstarší zdejší vykopávky pocházejí z raně minojské doby doby asi 3000 let před naším letopočtem. Původní Starý palác poničilo několik velkých zemětřesení a požárů. Na jeho místě pak vzniknul Nový palác, datuje se do období 1700 až 1450 let před naším letopočtem. Z tohoto období také pochází většina objektů, které se tu zachovaly. V roce 1450 před Kristem palác zničil obrovský požár. Místo bylo osídleno až do 2. století před Kristem. Toto je první pohled na palác, který se při příjezdu návštěvníkovi odkryje:
Podél ochranných zdí centrálního západního nádvoří jsou do skály vysekány stupně, které sloužily jako sedadla při divadelních představeních. Dost pravděpodobně se tu také konaly kultovní skoky přes býky - mimořádně nebezepčný zvyk, který provozovali pouze Kréťané a který je zobrazen na mnoha zachovaných uměleckých dílech z té doby:
K hlavnímu vchodu do paláce vedlo takovéto nádherné monumentální široké pohodlné schodiště, jaké je v minojské architektuře ojedinělé:
V blízkosti západního nádvoří se nacházela svatyně. Alabastrové lavice v ní stojí dodnes:
K palácovým komnatám se prochází soustavou místností pro stráže a skladištních místností. Tady se zachovaly veliké amfory pithoi, ve kterých minojci uchovávali potraviny, vodu a olivový olej. Některé tyto amfory stojí na svých původních místech:
Jak už jsem povídala, v roce 1450 před naším letopočtem palác zachvátil obrovský zničující požár. O tom, jak byl požár velký, svědčí neskutečný nález - stopy po ohni, který tu hořel před 3500 lety, jsou na tomto sloupu patrny dodnes:
Centrem života v palácovém komplexu bylo toto dlážděné střední nádvoří obdélného tvaru rozprostírající se na ploše 43 x 23 metrů. V jeho blízkosti si návštěvníci mohou prohlédnout i místnost s alabastrovými lavicemi, kde se pravděpodobně odehrávaly obětní ceremonie a sousední kultovní lázeň. V okolí nádvoří jsou i místnosti pro úředníky, sloupová krypta, oltář a řecký chrám. Nádvoří bylo ve své době zřejmě lemováno sloupovými kolonádami, které před krétským sluncem poskytovaly příjemný stín. Jihovýchodní strana nádvoří byla zničená zemětřesením:
Na severní straně tohoto nádvoří je vstup do aristokratické části paláce s královskými komnatami. Na alabastrovém obložení sloupů jsou při pozorném ohledání ještě dodnes patrné zbytky červené a modré barvy, kterou byly sloupy zdobeny:
Z chodby doleva vedou schody se sloupovým ochozem nahoru na malé nádvoří. Na konci této chodby měla své komnaty královna:
Tudy zřejmě královna procházela, aby na nádvoří pozravila své poddané:
I v tomto palácovém křídle je mnoho místností, z nichž některé zcela jistě sloužily jako kuchyně nebo jako zázemí pro služebnictvo:
Poblíž královských komnat se nachází i prostor, kde stávaly dílny řemeslníků a hrnčířské dílny. Archeologové tu na východním nádvoří dokoce našli i velikou vzácnost - okrouhlou zděnou tavicí pec:
Po této ulici lemované piniemi, která se nachází v severní části paláce, zřejmě mohli minojci projít od dílen až na severní nádvoří:
Úžasnou součástí paláce jsou ovšem komnaty krále a královny. Byly směrovány na sever, aby je v horkém létě mohl příjemně ochlazovat chladnější vítr vanoucí z hor. Kromě toho se odtud král a královna mohli kochat překrásným výhledem přes úrodnou nížinu Messará na nádherný masiv pohoří Ídi. Královské komnaty tu byly už v době před čtyřmi tisíci lety vybaveny důmyslnou klimatizací. Vzduch se ochlazoval v systému úzkých "chodeb" obhánějících jednotlivé místnosti. Mezi obytnými místnostmi a ochlazovacími šachtami vzduch proudil pomocí systému průduchů.
Toto je megaron královny, který byl obložen sádrovými deskami. V megaronu královny se nacházelo atrium ohraničené čtyřmi sloupy:
Mezi komnatami krále a královny vedlo schodiště:
A toto už je megaron krále, rovněž vybavený atriem. Místnosti měly posuvné stěny, které umožňovaly nejen soukromí, ale také byly dalším důmyslným ochlazovacím prvkem. Patky pro tyto posuvné stěny jsou dobře zřetelné. V komnatách se dochovala i krásná ozdobná dlažba:
Důmyslná minojská klimatizace:
A tady je králova kultovní lázeň:
Další podivuhodností paláce Festos je proslulý tajemný Festoský disk. Našel se v blízkosti královských komnat severovýchodním směrem. Originál se dnes nachází v archeologickém muzeu v Heraklionu. Jedná se o šedohnědý hliněný disk o průměru asi 16 centimetrů a tloušťce dva centimetry. Datuje se do období 1850 až 1600 let před Kristem. Do měkké hlíny byly matricemi vytlačeny symboly a poté byl disk vypálen. Pokud se nejedná o podvrh, byl by to tak nejstarší nalezený tištěný dokument na světě. Ještě záhadnější je ale písmo, které je na disku použito. Je to hieroglyfické lineární písmo A, které se dodnes nikomu nepodařilo rozluštit. Je podobné lineárnímu písmu B, které vědci rozluštili v polovině dvacátého století a Kréťané je používali k zapisování starověké řečtiny. "Ačkoliv písma A a B sdílejí mnoho symbolů, aplikování slabik lineárního písma B na lineární písmo A produkuje slova nesouvisející se žádným známým jazykem," vysvětluje encyklopedie Wikipedie. Znaky jsou na Festoském disku uspořádány do spirály a je jich celkem čtyřicet pět.
Můžete se je pokusit rozluštit :-) Toto je reprodukce Festoského disku:
Ale vraťme se k paláci. Už několikrát jsem se zmínila o nádherných výhledech, které se odtud rozkrývají. Tady jsou:
...a takto se ze své komtaty rozhlížel samotný král:
Milí přátelé, doufám, že se vám minojský palác Festos líbil stejně, jako mně. Na výletě jsme pokračovali k vile Agia Triada...