Dost bylo archeologických vykopávek. Z minojského paláce Knossos jsme popojeli do Water parku Anopolis, který leží poblíž Heraklionu a návštěvníci se v něm mohou dosyta vyblbnout na spoustě obřích adreanlinových atrakcí:
Smůla toho dne nás bohužel provázela i dál. Při převlékání do plavek jsem zjistila, že jsem v Knossosu ztratila svůj oblíbený pírsing z pupíku... Pro "Julii - parádnici" to bylo zrovna před návštěvou aquaparku k naštvání dvojnásob .. :-))
Jak už jsem se zmiňovala, už od rána nás na tomto výletě překvapovalo nebývalé chladno. Pořádná zima byla i ve Water parku. Sluníčko sice svítilo, ale foukal studený vítr a zvlášť při čekání ve frontách na některé atrakce nám FAKT naskakovala husí kůže - což se ovšem dalo svádět i na to, že některé klouzačky byly opravdu jen pro odvážné... Nejlepší byla v tomto směru obří prudká "U" rampa, do které naskakovalo ve dvojicích na velkých gumových dvojkruzích z výšky třetího patra. Tahle bláznivina je částečně vidět na této fotce v pozadí vlevo:
Pořádně to ale svištělo i na dalších atrakcích...
...na některých si můžete dávat i závody, kdo dřív žbluňkne do bazénu s poloslanou vodou... :-)
Atrakcí je tam spousta - a jedna lepší než druhá. Poté, co vyšlapete do kopce k jejich nástupišti, se do náležité výšky na start dostáváte ještě pomocí takovýchto konstrukcí:
Mezi atrakcemi pochodují i fotografové, kteří návštěvníky zvěčňují (s normálními i vytřeštěnými výrazy...). Fotky potom takto vystavují a když se na nich najdete, rádi vám obrázek prodají...:
Když jsme před dovolenou plánovali, kam všude na Krétě zajdeme a vyrukovala jsem na Radka s nápadem navštívit zdejší aquapark, díval se na mně tak trochu jako na blázna - divil se, proč chci chodit do aquaparku, když je všude kolem nádherné moře... :-)) Není ale aquapark jako aquapark! Něco podobného jsem si už kdysi vyzkoušela ve waterparku u řecké Soluně - a měla jsem velikou chuť si to zopakovat.
Přiznávám, že v Česku tedy do podobných zařízení nechodím - a musím říct, že mě to vůbec, ale ani trošinku neláká. Zdejší atrakce jsou takové neslané nemastné, nehledě na to, že se většinou na maličkém prostoru tísní davy uřvaných tvarohově bílých obtloustlých rodinek. V aquaparku u naší místecké přehrady například kdysi s obrovskou pompou zprovoznili divokou řeku, což je sice fajn, ale pouštějí ji vždycky jenom na chvíli jednou za půl až jednu hodinu a celá "řeka" má v podstatě pár metrů. Kromě ní už je tam jen jeden menší tobogán a pár vířivek.
Když jdete do aquaparku u moře, tamní divokou řeku splouváte tak deset minut, jedete ze skutečného kopce do údolí a cestou čvachnete odhadem tak do šesti "mezibazénů", přičemž u každého stojí nádherný snědý svalnatý plavčík a zatímco vám pomáhá naskočit do kruhu, tak se s okouzlujícím úsměvem vyptává, odkud jste. (No, možná teď trochu prudím - ale nepřeháním...!) :-)) Proporčně podobné je to i s tobogány a klouzačkami, o množství atrakcí snad raději ani nemluvě...
Tak tedy: Water park Anopolis byl skvělý a hodně jsme si to tam užili. Fotek je odtud ovšem jen pár - při zběsilých jízdách po tobogánech a při koupání v bazénech s poloslanou vodou se přece jen fotí dost blbě :-)
Ještě mám pro vás jeden tip na výlet: Cestou mě to hodně lákalo i do nedalekého Cret aquaria. Prý je úžasné, my už jsme tam ale bohužel zajít nestihli. Tak snad příště...
Když jsme se v Anopolisu dosytosti vyřádili na klouzačkách, sedli jsme na motorku a uháněli zpátky do Damnoni, abychom ještě stihli hotelovou večeři. Moc jsem tomu nevěřila, ale podařilo se! S vidinou výborného papání, jakým nás v hotelu krmili, vyhladovělý Radek jel, co to dalo. Dělala jsem si z něho legraci, že to je podobné, jako s oslíkem - když páníček chce, aby oslík přidal, pověsí mu před nos krásný šťavnatý bodláček... :-)) Nee, to byl fakt jenom vtip!!! :-))
Další den jsme vyrazili asi na úplně nejhezčí výlet z celé dovolené. Naším cílem byla nádherná a tajuplná soutěska Aradena. Cestou jsme se stavili i na romantické zřícenině hradu Frangokastello...